To je stará známá věc. Zrovna o víkendu jsem byl na festivalu, kde byla wi­-fi zdarma, ale ouha chtěli po vás údaje jako věk, pohlaví a nějaké přihlášení buď ve formě emailu, facebooku či twittru. Sociální sítě nemám a email jsem nebyl ochoten dát, tak jsem wi­-fi zdarma neměl. Kdo údaje dal, tak tomu podstrčili placenou nabídku na 3 měsíce, takže kdo nečetl, tak ho wifina zdarma vyšla draho, to je pro ty co nečtou ­(po nějakém odpočtu prý zdarma připojení najelo, ale kolik lidí se nachytalo­).

EULA normálně nečte nikdo. Jednak bez toho nelze program nainstalovat, dvak stejně minimálně 90% lidí má stahovaný, nikoliv kupovaný. A i tomu zbytku to může být jedno. Jsou anonymní, prakticky nedohledatelní. Ovšem v případě fyzicky poskytované služby, tedy tam kde dohledatelní JSTE je fakt nutné to číst. Jinak se člověk může dost divit. Třeba běžné překvápko ­(podotýkám u placených služeb­) je, že zákazník je povinen platit, zatímco poskytovatel nemusí naprosto nic. Za nic neručí, nic nemusí..

Nadpis článku je bulvární nesmysl, který se dá čekat u plátků typu idnes a živě. Těch 20 tisíc lidí buď podmínky vůbec nečetlo nebo ví, že praktická vymahatelnost je nulová.

jejichž smyslem bytí je sjíždět internet. Tohle zaměstnaného člověka úplně míjí. Anebo nevědí co chtějí a kdyby došlo na věc, tak se dostaví 3 ze 100. :­-)

Není jednodušší pracovat a za připojení zkrátka zaplatit ? :­-)